zakoupili jste si nová kamna, se kterými si chcete vytvořit tepelnou pohodu ve svém bytě? Při stávajících cenách energií jste učinili správný krok. Palivo, které budete při topení používat si lze opatřit snáze a zejména levněji oproti plynu nebo elektřině. Abyste mohli efektivně využít vynaložené úsilí nebo prostředky na opatření dřeva, je třeba respektovat určité zásady, které jsme shrnuli do následujících bodů:
K topení používáme vždy suché dřevo, s váhovou vlhkostí do 20 %. Toho dosáhneme uložením vytěženého a děleného dřeva pod nějakým přístřeškem na 2 roky.
Pokud pro topení používáte dřevní brikety, které jsou oproti palivovému dřevu dražší a mají vlhkost pouze několik procent, musíme je mít uloženy v suchém prostředí, z atmosférického vzduchu berou vlhkost a rozpadají se.
Jiné alternativní palivo do vašich kamen neexistuje. Je zakázáno v kamnech spalovat domovní odpad, oleje, uhelný mour, plasty, gumu atp.
Kusovost dřeva ovlivňuje rychlost spalování. Drobně dělené dřevo hoří rychleji, svoji energii předá za krátkou dobu, naproti tomu stejná hmotnost hrubého kusu dřeva svoji energii předá pomaleji, pomaleji shoří.
Nesnažte se udržet oheň v kamnech přes celou noc. Kamna jsou specifikována jako“ malý spotřebič bez zásobníku paliva“. Nejedná se tedy o nějaká „stáložárná kamna“. Konstrukce kamen je uzpůsobena na kontinuální provoz. To znamená, že do ohniště přikládáme pouze takové množství paliva, které shoří zhruba za hodinu nebo o něco déle.
Výrobce na štítku uvádí jmenovitý výkon kamen (to je výkon, na který jsou kamna konstruována, zkoušena ve státních zkušebnách při jejich uvádění do provozu), který je zpravidla do 10 kW. V tomto konkrétním případě to znamená následující: Vezmeme-li v úvahu účinnost spalování kamen od 60 do 80 % získáme z 1 kg suchého dřeva od 2,6 do 3,2 kW. Přiložíme-li do kamen 2 až 2,5 kg suchého dřeva, dostaneme jeho shořením 5 až 8 kW, ale pouze za předpokladu, že dřevo dokonale shoří s dostatečným přístupem spalovacího vzduchu. Pokud pro hoření nebude dostatek vzduchu, provádíme pouze jeho tepelný rozklad a hořlavé komponenty pyrolýzy vypouštíme jako škodliviny do volného ovzduší a tím také prostředky na pořízení paliva.
Současná evropská i národní legislativa zpřísnila limity pro látky vypouštěné do ovzduší nejen průmyslovými komíny ale i malými topnými zařízeními. Na to museli reagovat všichni výrobci těchto topidel úpravami konstrukcí, vedoucími ke zvýšení jejich účinnosti. Na druhé straně je však povinností provozovatele, tedy obsluhy těchto topidel, aby nedocházelo ke zbytečnému znečišťování ovzduší špatným provozem těchto zařízení.
Správně prováděné topení má mít následující postup:
Oheň rozděláváme tak, že do ohniště vyskládáme menší hranici paliva (v množství, jak bylo uvedeno výše podle výkonu kamen). Navrch rozložíme drobné třísky, na které položíme některý z ekologických pevných podpalovačů, který podpálíme. Zavřeme dvířka a otevřeme přívod spalovacího vzduchu podle návodu.
Po prohoření této dávky paliva jsou již kamna i komín dostatečně rozehřáty. V ohništi jsou již pouze žhavé uhlíky, pomalu otevřeme dvířka a na žhavé dříví přiložíme další dávku paliva v určeném množství. Otevřeme přívod spalovacího vzduchu, oheň se rychle rozhoří a příslušnými ovládacími prvky regulujeme klidný, červený plamen až do dalšího přiložení.
K provozu kamen patří i jejich údržba, která spočívá především ve vybírání popela z ohniště, což není nijak zatěžující, poněvadž dřevo obsahuje pouze 1 % popelovin. Kontrolujeme těsnost těsnicích elementů, čistíme sklo. Pozornost musíme věnovat také čistotě kouřovodů a komína, kteroužto činnost přenecháme kominíkovi. Víme však, že podle platné legislativy musíme čistit spalinové cesty při trvale provozovaném topidle 3x za rok, u sezónního topidla 2x ročně a potvrzení o vyčištění by nám měl každoročně vydat kominík. Důvodem, proč v tomto směru byla vydána vyhláška 34/2016 Sb. je požární bezpečnost.
Věříme, že pokud se budete řídit těmito zásadami, budete s našimi kamny spokojeni.
